Jmenuji se Kristýna Průšová a narodila jsem se r. 1992. Již jako malá jsem měla ráda zvířátka a všechna nalezená zvířátka (od šneků až po psy) jsem s radostí střádala doma. Chovala jsem několik koček, morčat, křečků, rybiček a pak i myš. Mezi koníčky naší rodiny rozhodně nepatřila zvířátka a už vůbec ne psi. 

V 9 letech jsem zatoužila i po pejskovi, v knížce (Atlas psů do kapsy) mě nejvíce zaujalo plemeno Border collie, to bylo jasné rozhodnutí. Bohužel se rodičům tento pejsek zdál příliš drahý a vůbec nepřicházelo v úvahu, že bychom nějakého mohli mít. Pejska jsem si tedy sehnala sama. Spolužákovi se narodila 4 krásná štěňátka a poslendní, které nikdo nechtěl jsem nakonec měla doma - Ťapka.

Tímto začal můj život se psy!

Ťpaka byl kříženec se středně dlouhou srstí, menšího vzrůstu, můj nejlepší kámoš a mazlík. Cvičila jsem s ni pouze doma, jen základy. O nějakých psích sportech jsem neměla ani tušení. Za své dva roky života stihla porodit 2x štěňátka, pokaždé 4. Ovšem po 2 letech mi ji srazilo auto! Mé fixování na ni bylo tak silné, až přišlo na řadu další štěňátko jménem Kikina (po mě). Byla to kříženka s krátkou srstí, menšího vzrůstu. Byla také ze 4 štěňátek a dokonce s dvěmi varianty srstí - krátkou a dlouhou. 

S Kikinkou jsem začala chodit na cvičák, kde se cvičil pouze služební výcvik, na což Kikinka nebyla stavěná. Cvičily jsme tedy doma. Během jejího jednoho roku ji srazilo auto a měla zlomenou zadní packu. Po čase se z toho dostala, ale pajdala pořád. Kikinka měla také jednou štěňátka (4 a z toho bylo jedno žíhané, které se mi moc líbilo). Žíhané štěňátko jménem Brita zůstalo doma (více informací o Britě naleznete ZDE). Na cvičák jsem zkusila chodit s Britou, ale zase ten služební výcvik, který Britě také nic neříkal. 28.2.2010 se stalo něco nečekaného. Kikinka přes operaci, kapačku, injekce a prášky už nepřenesla tíhu svého srdíčka a v ranních hodinách nás opustila. Co jí bylo, nikdo neví. Zanechala ve mne krásných vzpomínek a mnoho zkušeností, které ji nezapomenu a celá rodina na ni budeme vždy vzpomínat jen a jen v dobrém.  Máme tě moc rádi Kikinko!

Když jsem roku 2008 založila s Lenkou Turkovou (bývalou výcvkářkou agility) klub agility PRIMAVERA, přemístila jsem se pouze tam a s Britou jsem začala s agility. S Britou jezdíme na závody a moc nás to baví. 

Po čase, kdy jsem začala potkávat čím dál více borderek ať už na závodech, na zkouškách nebo na cvičácích, moje touha po borderce byla tak silná, až jsem si na internetu vypátrala právě tu svou netipickou Bordie (více informací o Bordie naleznete ZDE). Bordie je můj vysněný pejsek a děláme spolu různé sporty, nejvíce agility a dogdancing.

Dále se mnou žije borderka Sherry a fena australského ovčáka Sairin.